Václav Ždímal

* 29. června 1890, Heřmanov, okr. Žďár nad Sázavou
† 2. září 1942, Plötzensee, Berlín

Narozen 29. června 1890 v Heřmanově v okr. Žďár nad Sázavou. V letech 1902 až 1908 absolvoval  zemskou reálnou školu ve Velkém Meziříčí, poté studoval na Vysoké škole technické v Brně.

Po vypuknutí války byl v březnu 1915 prezentován u 14. c. k. zeměbraneckého pluku v Innsbrucku a po absolvování školy pro důstojníky v záloze ve Štýru byl odeslán jako velitel čety na ruskou frontu. V září 1915 přeběhl do ruského zajetí, přihlásil se do čsl. legií a v srpnu 1916 nastoupil k záložní rotě České družiny v Kyjevě. V prosinci 1916 byl zařazen do 2. čs. střeleckého pluku, se kterým mimo jiné bojoval 2. července 1917 v bitvě u Zborova. Následně byl zařazen jako štábní důstojník-kartograf na velitelství 1. československé střelecké divize v Žitomiru, od ledna 1918 byl přidělen do štábu Československého armádního sboru. Při bojích proti bolševikům na magistrále se stal v srpnu 1918 velitelem čety 1. československé jízdní dělostřelecké baterie. Do vlasti se vrátil v červenci 1920 v hodnosti kapitána.

Po repatriační dovolené započal kariéru vojáka z povolání. V červenci 1936 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Od října 1937 zastával funkci velitele dělostřelectva IV. sboru v Olomouci a za branné pohotovosti státu na podzim 1938 byl velitelem dělostřelectva Hraničního pásma XIII v Hranicích na Moravě.

Po okupaci ČSR byl v dubnu 1939 zařazen do pražského Vojenského zeměpisného ústavu, následně působil  jako vládní rada na ministerstvu dopravy, současně byl zapojen ve formující se Obraně národa jako velitel Oblastního velitelství Morava-východ. Podařilo se mu vytvořit zpravodajský a organizačně dobře fungující odbojovou složku. Při velké vlně zatýkání moravských odbojářů byl 11. prosince 1939 zatčen a vězněn nejdříve v Brně a poté na několika místech v Německu (Breslau, Wohlau, Landsberg). Dne 13. dubna 1942 byl v Berlíně odsouzen za přípravu „velezrady a spolupráci s nepřítelem k trestu smrti“. Byl souzen společně s členy svého ilegálního štábu, při soudním přelíčení se choval velmi statečně, bral veškerou vinu na sebe a ostatním odbojářům tím zachránil život.

Poprava stětím byla vykonána 2. září 1942 před pátou hodinou ranní.

V říjnu 1946 byla Václavu Ždímalovi udělena hodnost divizního generála in memoriam.