Věznice a popraviště Berlin-Plötzensee
Věznice Plötzensee byla otevřena v roce 1879. Po převzetí moci nacionálními socialisty v roce 1933 se věznice stává místem četných poprav, které provádí nacionálněsocialistická justice.
Od roku 1933 do začátku roku 1937 je na vězeňském dvoře v Plötzensee sťato ruční sekerou celkem 56 osob. 14. října 1936 Adolf Hitler na návrh ministra spravedlnosti rozhoduje, že trest smrti bude v Německu napříště vykonáván gilotinou. V roce 1937 je jako místo popravy určen pracovní barák v Plötzensee. Se začátkem války v září 1939 počet mrtvých rychle roste. Koncem roku 1942 byl v popravčí místnosti instalován ocelový trám, k němuž bylo připevněno osm železných háků. Tato šibenice slouží k hromadným popravám odsouzených.
Přibližně polovinu všech obětí tvoří Němci. Většina z nich byla odsouzena k trestu smrti za projevy odporu proti nacionálněsocialistické diktatuře. Mezi oběti nacionálněsocialistické justice v Plötzensee patří také mnoho lidí, kteří byli zejména po roce 1939 nepřiměřeně tvrdě potrestáni smrtí za drobné přestupky.
Ještě tvrdší byla nacionálněsocialistická justice vůči odsouzeným cizincům. Více než 650 popravených pochází z českých území okupovaných Německem v letech 1938/39, více než 240 z Polska.
Patří mezi ně členové odbojových organizací i lidé, kteří byli deportováni na nucené práce do Německa.
Všechna trestní řízení nesplňovala požadavky právního státu. Odsouzení se stali obětí justičních vražd.
Plötzensee je místem smrti pro lidi ze všech částí Němci okupované Evropy po roce 1939. Během dvanácti let nacionálněsocialistické diktatury (1933–1945) bylo ve věznici Berlin-Plötzensee zavražděno gilotinou nebo provazem více než 2800 vězňů z 20 národů. Dne 25. dubna 1945 je věznice osvobozena vojáky Rudé armády [1][2].
Památník Berlin-Plötzensee
První vzpomínkové obřady se konají na bývalém popravišti hned po válce.
V roce 1951 se berlínský senát rozhoduje zřídit v Plötzensee památník a pověřuje architekta Bruna Grimmeka. Základní kámen byl položen 9. září 1951 a památník byl slavnostně otevřen 14. září 1952. Od té doby je Plötzensee místem vzpomínek a tichého uctění památky všech obětí nacionálně socialistické diktatury. V 60. letech 20. století je v památníku Plötzensee v místnosti vedle bývalého popraviště otevřena malá dokumentace o německých obětech nacionálněsocialistické diktatury.
Ten byl poprvé důkladně revidován na přelomu let 1999 a 2000 a od té doby připomíná všechny oběti nacistického bezpráví z mnoha národů, které zde byly zavražděny.
Památník Plötzensee je dnes evropským pietním místem [1].
Zdroje:
[1] Gedenkstätte Plötzensee Hinrichtungen im Strafgefängnis Berlin-Plötzensee. Berlin: Hrsg. von der Stiftung Gedenkstätte Deutscher Widerstand, 2019.
[2] E. Stehlík, K. Černý, and R. Chrást, Legionáři s lipovou ratolestí I.: Tváře československé armády. Nakladatelství Tváře, 2013.